Po vyrovnani se s casovym posuvem (-5 hodin) jsem konecne nabral silu napsat o mem vyletu na ostrov svobody – Kubu. Jiz delsi dobu jsem planoval navstevu nejakeho ostrova v Karibiku, lakala me Jamajka, Kuba nebo Dominikanska republika. Nakonec jsem se rozhodl podivat na Fidela.

Nechci se chlubit, ale jsem prebornik v baleni kufru – tentokrat jsem mel sbaleno za 5 minut i se stocenim ponozek do uhlednych klubek. Zvazoval jsem, zda-li vzit kompik ci nikoliv. Samozrejme, ze nakonec letel se mnou.
Z Phy se odletalo po 20 hodine a letelo se s jednim mezipristanim v Madridu celkove asi 10 hodin. Behem letu se nic zvlastniho neprihodilo, snad jen ze se skupinka Polaku mirne receno opojila Jackem Danielsem a nutila osazenstvo zadni casti letadla setrvavat v bdelem stavu.

Po priletu do Varadera na nas dopadl prijemne vlhky morsky vzduch a celni prohlidka. Po pasu s kufry pobihal pes s celnikem a hledali drogy. Vedle me stojici podsadity Madar se zlatym retezem na krku tloustky zapesti batolete pocal byt mirne nervozni, ale pes jeho kufrik s cabajkou preskocil s ledovym klidem. Pote jsem si rozmenil penize – po listopadovych americkych volbach zrusila Kuba volne pouzivani USD, a tak zbyly 2 oficialni meny asice peso obyc pro Kubance a peso convertible pro turisty.
Prevodni kurz je asi 1 USD = 0.9 Peso Convertible, nebot si smenarna chytre z vasich upocenych dolarku drapkama strhne 10 %. Proto mi prislo lepsi, brat si na Kubu spise eura – v oficialnich smenarnach se to urcite vyplati. Na trzistich a spropitne se da platit samozrejme dal v USD.

Ubytovani jsme byli v hotelu Oasis (***), ktery se nachazi mirne stranou primo na plazi a sklada se z nekolika dvoupatrovych budov. Pokoje prumer, zklamala me nepritomnost wifi. Naopak jsem nasel jednu kompatibilni zasuvku, a tak nebylo potreba shanet se po adapteru (americky typ zasuvek). Mirne me vystrasilo osvetleni – i pri rozsviceni vsech lampicek panovalo na pokoji decentni pritmi, takze na cteni to moc nebylo.

Rano jsem pak byl zvedavy na snidani. Nabidka nic moc, 2 druhy ochuzenych salamu, syr, nejaky jogurty, zelenina, ovoce a vejce. No a u nich jsem cely pobyt zustal, takze to byla vejce nameko, natvrdo, omeleta a volsky oka. 🙂 I presto jsem mistnimu fastfoodu odolal.

Pict. 1 U Maca

Prvni 2 dny nebylo zase tak pekne pocasi, a tak jsme vyrazili na vylet do Havany. Stare mesto je docela fajn, takova piratska dira. 🙂 Vsude
na ulicich posedavaly Kubanky s obrovskyma doutnikama a chtely se za uplatu fotit. Me ovsem zaujal deda, s doutnikem velkym jak noha od stolu. Ten mel pred sebou parek psu – fenku a psa, pricemz oba byli nejakym zvlastnim zpusobem spojeny zadkama a poskakovali kolem. Lidi na to koukali a rikali si siamsky psi. Tak jsem to ani nefotil, ale jake bylo nase prekvapeni, kdyz jsme tim mistem sli odpoledne znovu a ty psi behali pekne rozpojeny. Proste dedek sibal si udelal zivnost z posiamstovani psu.

Jinak vsude jezdily stare Chevrolety, ziguliky a moskvice. Ty chevy byly paradne nablejskany a zachovaly, jenze je Kubanci nesmej prodat cizincovi, natoz vyvest ze zeme. Osobne mi to takhle vyhovuje, nechci aby takhle krasny auta zmizely v bezednych skladech solventnich sberatelu.

Pict. 2 U chevroletu

Kapitola sama pro sebe jsou pak bary presneji receno ty “Hammingwayovy oblibene”. Podle jejich poctu by Ernst mohl na Nobelovku uspesne zapomenout pri pobihani z mista na misto v neustalem mojitovem opojeni. Pred objednavkou je vzdycky dobre se zeptat na specialni drink podniku a ten si dat. Ceny jsou od 2.5 do 6 pesos a kvalita vyjimecna. Cerstve ovoce a dlouholeta tradice dela pak z navstevy baru dokonaly zazitek pro chutove poharky. Dalsim postrehem je to, ze tak jak u nas je na stole solnicka, na Kube je to flaska kubanskeho rumu. Tak si muze kazdy svuj drink dochutit podle libosti. 🙂

Pict. 3 Na baru

V Havane jsme vecer navstivili prosluly kabaret pod sirym nebem s nazvem Tropicana. U vchodu dostali panove poradny doutnik a damy karafiat. Na stole uz stala obligatni flaska bileho rumu, kola a led na michani cuba libre. Vlastni predstaveni trvalo asi 2 hodiny a tanecnici se pohybovali na nekolika podiich kolem dokola. Pri konecne dekovacce vtancovali krasne mulatky dokonce mezi lidi a tak si s nimi vetsinou pani v duchodu a japonci radi zatancovali.

Turisti jezdi na Kube na zajezdy v autobusech nebo spise v dzipech Suzuki Vitara. Taky jsme takhle vyjeli a vazne to stalo za to. Zavitali jsme totiz mezi mistni kovboje do Udoli 1000 palem s rickou Yumuri. Tady jsme se povozili na konich, jejichz drezuru by jim Kludsky mohl zavidet. Byt jsem se snazil sebevic, rozcuchany konik-divous nereagoval na zadny z mych povelu a pekne v poklidu se sinul dopredu. Asi si umite predstavit ten adrenalin, kdyz do nej pak zezadu prihlizejici kovboj vidouc mou neschopnost klackem pichnul a konik se dal do klusu. Kubanske deti jsou ostrileni mavacove, kdykoliv jsme projizdeli nejakou vesnici, stalo alespon jedno vykloneno u vrat a zdravilo nas.

Vylety nas provadeli cesky mluvici kubanci, z nichz jsem si nejvice oblibil Edu. Vypadal presne jak Sef ze South Parku a mel podobne i chovani. Proto me neprekvapilo, kdyz jsme s nim pri jednom vyletu kradli trsy bananu a pomerance z plantazi nebo jezdili motorovym clunem chranenou deltou. Proste Kubanci delaji vsechno pro to, aby se u nich turistum libilo. Asi nejvic me ale dostala navsteva krapnikove jeskyne Bella Mar blizko Matanzasu. Eda tu suverene sahal na nekolik set tisic let stary stalagnit, cachtal se v takove prirodni studance a div ze nam nejaky ten mensi krapnicek neutrhl sebou. Vazne s nim byla neuveritelna legrace a nastesti jsem si ho i natocil. Nejveselejsi pasaze s nim zde zverejnim v prubehu pristiho tydne. To be continued…

Vamos a la playa!

Články ze stejného soudku

• JetCast Nummer fünf
• Vylet do Krkonos
• Vylet do Norska
• Uz vim, kde si koupim chatu
• Stribrnaci a muzeum exotu
• Dobrodruzstvi v Civic Center
• Filemon v Bay Area
• Zpatky do Finska
• CSA kasle na verne zakazniky
• Parba na spanelsky zpusob