Včera mi v Twitteru přistálo dobrý úsloví (@zen_moments)
“Pokud strávíte celý život čekáním na bouři, neužijete si sluníčko”.
Spousta lidí prochází životem sněním o balíku peněz a neomezeném volném čase. “Kdybych měl čas, začal bych studovat to a to, ale teď nemůžu”.
Tohle je postoj, který považuju za čistý alibismus a omluvu vlastní lenosti. Když něco chci dělat, tak prostě začnu v rozsahu, který mi umožňují stávající podmínky. Důležitý a nejtěžší je začít. Nepomůže žádný zaříkávač GTD ani sebelepší tool aneb když dosáhla lenost mozku, už je pozdě na rákosku. Je to o postoji, o stavu vašeho vědomí a chuti prožívat plně každý den. Žádné žití ve vzdušných zámcích, protože i když nakrásně uspějete a nějakým způsobem se vám váš sen splní, nebudete umět s daným statkem naložit. Proto běhá po světě banda znuděných rentierů či nespokojených programátorů kteří jako na potvoru nepracují s vysněnou technologií (a tak ji pro jistotu ani nezačnou studovat). Z nadšených lidí sálá energie, ti druzí naopak působí jako energetická vysávačka. Nekonečné nesmyslné bajky o snech vs. reálné výsledky a snaha.
Jobs má super motto:
“Real artists ship.”
Hubert Palán to řekl doplňkově:
“Myšlenka je zadarmo”.
Nesněte a nebullshitujte (jako já tady), střílejte ze všech pozic :).
Váš Amway Filemon
Pod tohle se da jen podepsat. Znam spoustu lidi, kteri nedelaji nic jineho, nez ze si jen stezuji na to, jak se maji spatne a ze se jim nic nedari.
Moji otazku – co udelali pro to, aby se meli lepe – vetsinou berou jako utok.
S podobneho soudku doporucuju zenhabits, kazdy clanek tam me vzdycky nakopne k nejake akci 🙂
Amen!
Zní to zajímavě, čte se to hezky, ale… Ale ne vždy je to možné – jako příklad mohu uvést můj “sen”. Ano, přál bych si vystudovat MIT (Massachusetts Institute of Technology), ale nemohu si to dovolit. Ať už se jedná o několika milionové školné, nákladný život v USA a nebo třeba jen v tom, že intelektuálně na to velmi pravděpodobně nemám. Takže si dovolím podotknout, že je sice důležité mít cíle a sny, ale je zároveň je držet v přiměřených mezích. Nicméně pořád je lepší své cíle přehodnotit a snažit se jich dosáhnout, než podhodnotit a poté plýtvat časem / penězi / talentem…
Omlouvám se, pokud toto bylo v článku myšleno, já to z toho jen nevycítil…
Naprosty souhlas, přirovnal bych to k “blbemu” floorballu. I když dělám hromadujinych věci, tak na pondělní floorbal si vždy čas najdu, proč? Zkratka protože OPRAVDU chci
to Scotty: Pak je to vzdušný zámek a nemá cenu tím marnit čas a spekulovat. Chce to reálný sny. I když – jestli to nechceš studovat jen kvůli titulu, tak můžeš aspoň projít volně přístupný kurzy a objektivně posoudit, zda-li na to intelektuálně máš nebo ne => http://ocw.mit.edu/courses/ . Nikde není psáno, že to nemůžeš
jít studovat později až zarobíš keš => http://www.youtube.com/watch?v=P1umvG63AV0