Volně přeloženo z další vtipné knihy od David Thorne – I’ll Go Home Then;It’s warm and Has Chairs: The Unpublished Emails.
Jednou jsem četl o pěti opicích, které byly umístěny do místnosti s banánem na vrcholu žebříku. Jakmile se některá pokusila vyšplhat za banánem, všechny opice dostaly studenou sprchu. Další opice to zkusila a opět byly všechny opice zlity vodou. Poté to opice vzdaly.
Jedna z opic v místnosti byla nahrazena novým kusem. Ta uviděla banán a okamžitě za ním začala šplhat. Jaké bylo její překvapení, když jí zbylé opice napadly. Další z původních opic byla nahrazena. Nováček byl také okamžitě napadnut jakmile začal šplhat za banánem. Předchozí nově příchozí opice se také nadšeně zůčastnila výprasku.
U třetí nové opice se situace opakovala. Paradoxně polovina trestajících opic vůbec nevěděla proč to dělá. Po výměně čtvrté a páté opice nastala situace, kdy ani jediná nebyla nikdy polita vodou ale přes to se všechny držely daleko od žebříku a banánu.
Tak co, nepřipomíná váš tým(včetně vás) víc bandu ustrašených opic bez jasné příčiny?
A stalo se to nekdy doopravdy, nebo je to proste dalsi z celeho srdce pravdiva historka?
RT @jirifabian: Nový článek na blogísku ℗article : Opičí příběh: Volně přeloženo z další vtipné knihy od Da… http://t.co/J7ZCqntBdM