Toho casu jsem se prinachomytl s Boruvkem k projektu ve Spanelsku, v zemi rizeneho chaosu. Vcera jsme odehrali velice prestizni zapas v basketu s mistnimi amigos, vuci kterym byla jedinou nasi vyhodou vyska. Slozeni naseho hvezdneho tymu bylo nasledujici: ja (CR), boruvek (ROM), Pavol (SK), Yu (FR), Lindsey (USA), Nestor (CUB), Diego (SPA) a Jose (SPA). Proti nam nastoupili zdejsi mistri dvoutaktu a smeci, hnani dopredu vlastnimi fans.
Zapas zacal pomerne vyrovnane, souperovu techniku jsme dohaneli nenapadnymi tatrami a konary. V polovine matche byla nase osobni statistika pomerne zalostna, nikdo jsme nezaznamenali byt jen jediny uspech. Je ovsem pravdou, ze respekt ze soupere nam nedovolil priblizit se na dostrel, a tak jsme zkouseli Jordanovske pokusy z puli hriste. Cele to ziskavalo nadech jisteho tragikomicna.
Od poloviny zapasu vsak nastal obrat, ja jsem se strelecky probudil a timpadem namotivoval cele muzstvo. Boruvek skosil nejlepsiho souperova hrace a dokonce sam vsitil! Fans se nakonec priklonili na nasi stranu a zapas tak zkoncil nasim tesnym vitezstvim.
Po zapase v nas zasycely 2 pivaky, coz zpusobilo u zdejsich picu zaslouzeny obdiv.
Pristi tyden je naplanovano vodni polo… Ole.
ma me prekvapit, ze se to vsechno zase povedlo jenom diky tobe file? odpoved zni ne 🙂
Ale Fil tohle netvrdí – vtip je v tom, že nejde o vítězství, ale radost z něho. Život je jen jeden a bylo by dost nezodpovědné si ho užívat jen napůl – to je i můj názor. Halywůdy! Už se těším na fotky z VODNÃHO POLA 😎
Presne Chimpoko, Padacek Ti to pekne napsal. 🙂
(Ale jasne, ze to bylo tim :D)